Praha

Výstavba předměstí

Výstavba připojených obcí (20. léta)

Ve 20. letech, kdy je Praha hlavním městem nového státu se ukazuje, že není připravena na prudký rozvoj průmyslu, na nové nároky a příliv obyvatelstva za prací. Vyprázdněné císařské paláce jsou zaplněny novými úřady a institucemi, ale je třeba stavět i nová sídliště a výpadové tepny pro dálkovou dopravu. V provozu je ale i první letiště ve Kbelích.

Začínají se zastavovat dosud volné přírodní plochy v nově připojených obcích novými vilami a činžovními domy ve strohém stylu funkcionalismu (sídliště Ořechovka, Hanspaulka, Baba, Dejvice, Ohrada, Vápenka, Strašnice a další). Zpočátku se sice objevuje snaha o návrat, resp. pokračování v kubistickém stylu a brzy vítězí konstruktivní sloh bez jakýchkoli historických reminiscencí. Hlavním cílem je jednoduchost, praktičnost a funkčnost, jakákoliv výzdoba jde stranou. Přestavěno bylo Václavské náměstí a uzpůsobeno pro automobilovou dopravu.

Výstavba připojených obcí (30. léta)

Ve 30. letech se výstavba (především bytová) rozvinula více méně ve všech nově připojených okrajových příměstských čtvrtích (přepychové vily továrníků, družstevní činžáky, rodinné domy - Košíře, Motol, Záběhlice, Zahradní město - rodinné domky s malými zahradami, Spořilov, Pankrác, Krč, Braník, Podolí, Břevnov, Střešovice, Kobylisy, Libeň, Vokovice, Liboc, Vysočany, Vršovice, Nusle atd.) - počet obyvatel Prahy přesáhl jeden milion.

Veškerá tato výstavba již podléhala přesnému plánu a s citem pro začlenění ke starší zástavbě, přesto jen v málo případech šlo o řešení dobrá a často docházelo ke značným ztrátám. Za záchranu památek bylo třeba vyvinout velké úsilí, neboť i v této době na jejich osud měly velký vliv politické tlaky a třídní zájmy podnikatelů. Byla postavena např. nemocnice na Bulovce, Veletržní palác, nákladové nádraží Žižkov, Bílá Labuť, stadiony na Strahově. Postaveno bylo nejen množství obytných domů, úředních budov, škol, ústavů a obchodních domů i památníky a kostely - památník na Vítkov, Srdce Páně na Vinohradech, sv. Václava ve Vršovicích). Otevřeno bylo nové letiště v Ruzyni.

Praha průmyslovým velkoměstem

Přestože výstavba města během první republiky probíhala v souladu s moderními evropskými standardy a držela krok s nejpokročilejšími evropskými velkoměsty, nedala Praze to, co éra baroka a empíru. Na jednu stranu jí sice byly dány všechny možnosti vytvořit sídlištní celky v souladu s terénem a starší zástavbou podle odporného plánu, na druhou stranu šlo o jednoduché, kvalitní a funkční stavby, kterých se ruka vynikajících architektů a umělců většinou ani nedotkla.

V této době se průmysl nesoustředil již jen v Holešovicích či na Smíchově, ale především ve Vysočanech a nově také v Hostivaři. Nové průmyslové objekty byly založeny také v okrajových obvodech (Jinonice, Pankrác, Hloubětín) a vyrostly také za hranicemi Prahy (Modřany, Radotín, Letňany). Praha se tak před II. světovou válkou stala opravdovým průmyslovým velkoměstem, včetně dopravního ruchu. Nová výstavba začíná až po válce, neboť nacisté, kteří získali nad státem protektorát a pečovali o "rozkvět" města, měli úplně jiné starosti. Život v Praze sice fungoval až do konce války pod určitými omezeními normálně dále, ale to bylo všechno (kromě bojů v posledním roce a deportace židů a cikánů). Mimo Prahu probíhá vývoj panelů a pokusné stavby prvních experimentálních malých panelových domů.

Jako zajímavost dodejme, že v meziválečném období tvoří z celkového počtu obyvatel Němci již jen 4-5%.