Projekt Velké Prahy
Funkcionalismus 1922-1945
Hodnotové systémy se během válečných let rychle mění a 20. léta jsou již ve znamení budování samostatného státu a začátků současné společnosti vedoucí k rozvoji médií a globalizaci. I pohled na umění se výrazně mění, převládá jednoduchost, strohost a praktičnost (funkcionalismus a konstruktivismus). Těsně před válkou má aglomerace Prahy s dosud nepřipojenými předměstími 600 tisíc obyvatel.
Realizace projektu Velké Prahy
V letech 1918–1919 již byla o vytvoření Velké Prahy obecná shoda. Návrh zákona byl předložen Národnímu shromáždění v listopadu 1918, po konci první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a založení centralistického Československa. Během projednávání návrhu zákona o Velké Praze se seznam obcí značně rozšířil a nové zájemce. Štěrboholy, Měcholupy a Stodůlky byly však tehdy odmítnuty. Počet obyvatel stoupl na 676 tisíc a rozloha města je 174 km² (tedy asi 1/3 současné rozlohy).
Připojeny byly obce Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troja, Vysočany (Karlínský okres), Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motoly, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice (Smíchovský okres), Braník, Hodkovičky, Hostivař (bez osad Milíčov a Háje), Krč, Michle, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice (Vinohradský okres, který však současně zanikl, obce Chodov, Šeberov a nová obec Háje byly převedeny do říčanského okresu, Kunratice do zbraslavského okresu), Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov (Žižkovský okres, který také současně zanikl, obec Štěrboholy byla převedena do říčanského okresu), osada Malá Chuchle (z obce Velká Chuchle), část Modřan zvaná Zátiší zároveň připojena k Hodkovičkám (Zbraslavský okres).
Rozdělení Velké Prahy
V roce 1923 byla Praha rozdělena Prahu do 13 obvodů označených římskými čísly I–XIX. Praha I–VII tvořily dohromady jeden obvod, přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení. Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody spravovaly obvodní rady. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. K dosavadním čtvrtím a obvodům Královského hlavního města Prahy:
- Praha I – Staré Město
- Praha II – Nové Město
- Praha III – Malá Strana
- Praha IV – Hradčany
- Praha V – Josefov
- Praha VI – Vyšehrad
- Praha VII – Holešovice a Bubny
- Praha VIII – Libeň. Nové obce byly začleněny do obvodu Praha VIII – Bohnice, Kobylisy, Střížkov, Troja
- Praha IX – Prosek, Hloubětín, Vysočany
- Praha X – Karlín
- Praha XI – Hrdlořezy, Malešice, Žižkov
- Praha XII – Královské Vinohrady
- Praha XIII – Vršovice
- Praha XIV – Michle, Nusle, Krč
- Praha XV – Braník, Hodkovičky, Podolí
- Praha XVI – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov
- Praha XVII – Košíře, Motol, Jinonice
- Praha XVIII – Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc
- Praha XIX – Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice