Přestavba staré Prahy
V Praze probíhají velké stavební úpravy zejména ve východní části města, které je doslova celé rozkopané a mění se k nepoznání. Probíhá demolice části Starého města, celého Josefova - židovského ghetta a čtvrti Na Františku a výstavba Nového města (Karlovo, Václavské náměstí a další ulice). Hromadně se demolují románské, gotické, renesanční a barokní domy, paláce a kostely. Původní středověký půdorys centra nenávratně mizí. To rozdmýchává na přelomu století velké emoce a spory, vznik hnutí za záchranu památek.
Je však již příliš pozdě, znehodnoceno je i Staroměstského náměstí, Rytířská a Uhelný trh, původní středověké ulice Platnéřská, Kaprova, Dušní zcela zmizely. Místo nich se však přestavují nebo vznikají (vedle málo hodnotných budov) některé velmi hodnotné secesní budovy (přestavba nádraží Fr. Josefa I., Obecní dům aj.). Přesto hnutí podnítilo zájem odborných kruhů a plánovité výstavbě města se začala věnovat mnohem větší pozornost. V letech 1893-96 jsou trhy na Starém městě soustředěny do nové tržnice v Rytířské ulici a masné krámy se přesouvají postupně na nová ústřední jatka a dobytčí trh v Holešovicích (Holešovická tržnice). Pokračuje i výstavba Vltavských nábřeží a demolice městských hradeb.
Roku 1899 bylo zřízeno zvláštní společenství obcí Prahy, Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova ke zřízení, vydržování a správě společné vodárny a tak se během let 1899-1914 buduje jednotná vodovodní síť, a to z pramenů u Káraného. Na přelomu století je v Holešovicích uvedena do provozu nová plynárna (1899)i elektrárna (1900). Podle projektu angličana W.H. Lindleyho je v roce 1907 uvedena do provozu nová městská kanalizace, která slouží dodnes (jak je kvalitně postavena). A byl to skutečně pokrok, začala totiž fungovat i první čistička odpadní vody. Do té doby splašky vytékaly volně do Vltavy, jejíž silně znečištěná voda značně zapáchala.
Probíhá i výstavba prvních velkých nákupních center a domů (1903-16), nenakupuje se už jen na tržištích a malých krámech. Po velkém stavebním rozmachu jsou to už na začátku nového století jen poslední změny. Secese završila výstavbu Prahy a nové budovy v novém stylu (zvl. kubismus) se staví už jen málo. Snaha o další rozšiřování Prahy a zástavbu volných pozemků prozatím končí, dodělávají se jen projekty ve vnitřní Praze. Nové a nákladné vily si staví jen bohatí podnikatelé a továrníci (Bílkova vila, Kramářova, Královská obora).
Doprava
Významnou změnou v dopravě je během let 1896-1905 postupné nahrazování koňských tramvají elektrickými (spojení s Karlínem, Balabenkou, Palmovkou, Libní a Vysočany), a vznik dopravního podniku. Město kupuje elektrické tramvaje a dráhy do vlastní správy, elektrifikuje staré tratě a staví nové, včetně převzetí dráhy od smíchovského Anděla na Klamovku v Košířích od jejího majitele starosty Košíř. Poslední trať koňky na Karlově mostě byla elektrifikována roku 1905. Též začínají být mezi pražany v oblibě i jízdní kola (převážně tzv. vysoká kola). Ve stejné době se v pražských ulicích objevují i první automobily a motocykly, které budí velkou pozornost. V letech 1907-09 je krátce v provozu dokonce první autobusová linka (Malostranské nám. - Pohořelec), ale to je zatím jen výjimka.
Stavějí se nové komunikace - v roce 1901 je řetězový most Fr. Josefa I. nahrazen novým kamenným (most Legií) a Libeň je dalším předměstím připojeným ku Praze (ostatní ho stále odmítají). V souvislosti s tím je o dva roky později zprovozněn provizorní dřevěný most mezi Holešovicemi a Libní. V rámci výstavy Vltavských nábřeží je proražen tunel do Vyšehradské skály, což umožňuje spojení Podolí a Bráníka a v letech 1906-08 probíhá stavba mostu Svatopluka Čecha a v letech 1908-12 Hlávkova mostu přes Štvanici do Holešovic. Na Karlově mostě je ukončen tramvajový provoz.
Nerozvíjí se jen doprava, technické novinky podněcují i rozvoj nové kultury. Přibývají i kina, která se stávají levnou lidovou zábavou. V samotném městě a jeho předměstích bylo již kolem roku 1910 celkem třináct kin.
Kubismus 1910 - 1922
V roce 1910 je založena psychiatrická léčebna Bohnice, dokončena výstavba nábřeží a o rok později i demolice městských hradeb. V letech 1905 až 1912 doplnil centrum Prahy na jeho druhém konci Obecní dům, ukázka vrcholu tehdejší secesní architektury. Zřizovány jsou také i nové sady (Diezenhoferovy sady, Santoška, Riegrovy sady). V následujících několika letech se již staví v novém kubistickém stylu (Dům u Černé Matky Boží, novostavby obytných domů), další stavební činnost ale rychle ukončuje první světová válka, která má devastující vliv na celou společnost, hospodářství i kulturní život. Během války je ještě dostavěn Mánesův most (1911-16) nahrazující železnou Rudolfovu lávku pro pěší, palác Koruna na Václavském náměstí (1911-14) a těsně po válce je postavena nová plynárna v Michli. V letech 1912-14 vzniká na Chmelnici kolonie rodinných domků "Jarov".
Pokračovat