Povýšení Pražska na Královské město
I když ve 12. století město žilo městským životem, oficiálně jako město v době knížectví neexistovalo. Teprve se založením Českého království byla králem Pražská kupecká osadu povýšena na královské město Pražské (Staré Město). Už v roce 1230 bylo na pražském území založeno další město kolem kostela sv. Havla - Havelské město (prostor kde je dnes Ovocný trh, Rytířská ulice, Uhelný trh, Havířská, Na Můstku, Perlová, Havelská a část Melantrichovy ulice).
Velmi brzy se obě tato města sloučila v jeden celek a v letech 1232-34 tak vzniklo Staré Město pražské, kterého záhy obklopily městské hradby. Protože se ukázalo, že městské zřízení je pokrokem přinášejícím prospěch nejen obyvatelstvu, ale především králi, dal král Přemysl II. v roce 1257 založit další město - Menší Město pražské (Malá Strana).
Románské kamenné stavby (a od poloviny 13. století také první gotické) byly vynikajícím dokladem tehdejšího stavitelského umění, které značně pokročilo. Kromě bazilik, paláců, klášterů a prvních kostelů (bazilika sv. Víta, sv. Jiří, maltézský, Strahovský a Zderadský klášter) se stavělo i valové opevnění. Na obou březích Vltavy bylo roztroušeno mnoho farních kostelů a rotund, ale i honosné kamenné obytné domy (jejichž pozůstatky se zachovaly až dodnes). Pozvolna se vytváří budoucí panoráma Hradčan.
Koncem 13. století se stavební činnost ještě zvyšuje, zejména ze strany církve budující řadu dalších klášterů a kostelů v novém gotickém slohu (minoritů u sv. Jakuba, sv. Františka, dominikánský u sv. Klimenta u Juditina mostu a vedle křižovníků, Anežský). Staví ale také židé (Staronová synagoga) a šlechta (honosné obytné domy s úzkými průčelími, s arkýři, často spojené podloubím).
Během 13. století vyrostla Praha v město, kterému se svým významem a velikostí nemohlo žádné jiné české město vyrovnat a v následujícím období již Praha získávala věhlas po celé Evropě. Král byl vždy ve svém mocenském zápase se šlechtou na městech závislý a byl si dobře vědom jejich významu, zejména Prahy a dával jim četná privilegia a věnoval jim hlavní péči.
Od získání městských práv získalo Staré Město od různých panovníků řadu významných i značně kuriózních privilegií. Privilegium krále Jana Lucemburského z roku 1330 mimo jiné praví, že Staroměstští smějí trestat mladíky vedoucí neuspořádaný život i ty, kdož půjčují peníze dětem bez svolení rodičů. Už král Václav II., který o rozvoj Prahy zvláště pečoval, usiloval také o založení univerzity, ale tento projekt se podařilo zrealizovat až ve 14. století Lucemburkům (1348), kdy se Praha stala již velkoměstem evropského formátu a byly zde finanční možnosti města.
Pokračovat