Poválečná výstavba 1945-1990
První poválečné úpravy samosprávy
Od roku 1947 byl z dosavadního obvodu Praha XIII oddělen nový obvod Praha XX, do nějž připadly Staré Strašnice, Hostivař a Zahradní Město (část Záběhlic). Jinak platily nadále téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Místní národní výbory se krátce navrátily k označení obvodní rada.
Od roku 1949 bylo území Prahy rozděleno na 16 obvodů, jejichž hranice se již vzdálily od hranic dosavadních čtvrtí a v jejichž čele stanuly obvodní národní výbory. Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.
- Praha 1 – Josefov, Staré Město, Malá Strana, část Holešovic-Buben a Hradčan
- Praha 2 – Vyšehrad, část Nového Města, část Nuslí, část Královských Vinohrad
- Praha 3 – Karlín (vyjma Rustonky) a část Nového Města
- Praha 4 – Jinonice, Košíře, Motol a část Smíchova
- Praha 5 – Břevnov, části Dolní Liboce, část Střešovic
- Praha 6 – Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice a části Holešovic-Buben, Hradčan, Dolní Liboce a Střešovic
- Praha 7 – části Bubenče, Holešovic-Buben, Libně a Troje
- Praha 8 – Bohnice, Kobylisy, Střížkov, části Karlína, Libně a Troje
- Praha 9 – Hloubětín, Hrdlořezy, Prosek, části Libně a Vysočan
- Praha 10 – Hostivař, Malešice, Staré Strašnice, část Záběhlic (Zahradní Město)
- Praha 11 – Žižkov a část Vysočan
- Praha 12 – část Královských Vinohrad
- Praha 13 – Vršovice a části Michle a Záběhlic
- Praha 14 – části Krče, Lhotky, Nových Dvorů, Hodkoviček, Michle a Nuslí
- Praha 15 – Braník, Podolí, části Hodkoviček a Krče
- Praha 16 – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice a část Smíchova
První socialistická výstavba (50. léta)
V poválečných letech se pokračovalo ve výstavbě 30. let. Praha se stále počtem obyvatel dále rozrůstala a lidí dojíždějících za prací a usidlujících se natrvalo ve městě bylo stále více. Po letech stagnace během války bylo třeba znovu rychle řešit bytovou situaci mladých rodin. Ale nejen to - chybět nesmí ani reprezentativní stavby - mezi ukázky moci tehdy vládnoucí Národní fronty s KSČ v čele lze považovat například také i známý Stalinův pomník v Letenských sadech; velké sousoší dělníků, rolníků a vojáků se Stalinem v čele na Letenské pláni, jedno z největších na světě. Kromě reprezentace režimu byla ale cílem hlavně kvantita, nikoli kvalita.
Jestliže se před válkou stavěly jednoduché (ale kvalitní) domy, v 50. letech se stavěly ještě jednodušší, úspornější, levnější a méně kvalitní - tzv. bytovky, později panelové. První větší sídliště z nových panelových domů bylo postaveno v letech 1954-55 (v Praze 4 na Zelené lišce). Tyto úplně první panelové bytovky, byly ještě zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody a mozaikami. Další brzy vznikala ve všech vnějších obvodech (Vršovice, Břevnov, Košíře, Kobylisy, Strašnice, Pankrác, Krč, Žižkov, Hloubětín, Jarov). Tam, kde do té doby byly jen zahrady a pole vyrostla sídliště prvních bytovek.
Pokračovat