Rozvoj života v podhradí (900-1000)
Roku 926 je vybudována rotunda sv. Víta na Pražském hradě, kam jsou následně o dalších 12 let později uloženy ostatky vévody sv. Václava. Život v podhradí se také nepřestal rozvíjet, naopak, o něj se nový hrad opíral. Celé Pražsko bylo již poměrně hustě osídleno, výroba a tržiště se začala odlišovat na zemědělskou a řemeslnou produkci. V osadě kolem tržiště se čile obchodovalo a provozovala se řemeslná výroba, zatímco potraviny a zemědělské produkty jí dodávaly okolní dvory a vesnické osady (jejich polohu dodnes připomínají některé zčásti zachovalé románské kostely).
Hlavní težiště tržnice se záhy přesunulo do prostor budoucího Staroměstského náměstí, kam vyústily hlavní cesty (od východu Celetná, od brodu na Poříčí Dlouhá, od hradu Kaprová a od jinu Jilská a Spálená). Mimo to se tu sbíhaly dálkové, mezinárodní spoje. V blízkosti tohoto velkého centrálního tržiště byl založen knížecí dvůr - Týn. Ten byl nejen celnicí, ale zajišťoval cizím kupcům i ochranu.
Osídleno bylo však také další území Pražska (vesnice Psáry, Podskalí, Zderaz, Opatovice, Újezd). Na jihu pak uzavíral Pražsko druhý, novjejší hrad - Vyšehrad, která podobně jako hrad Praha střežil důležitý brod přes Vltavu. Vyšehrad vznikl nejpozději po roce 950, snad na místě staršího hradiště.
Svědectví arabsko-židovského kupce Ibrahima Ibn Jakuba, který Prahu v této době navštívil potvrzuje, že pražské podhradí bylo v té době významným evrospkých ochodním centrem, vybudovaným z části již z kamene. Roste také vliv křesťanství; od roku 973 sídlí v Pražsku i biskupství, spadající pod mohučské arcibiskupství, prvním biskupem saský mnich Dětmar. Začínají se budovat první kláštery (břevnovský klášter, jiřský klášter).
Pokračovat