Praha

Zakládání osad a hradu Praha (800-900)

V době (9. a 10. stol., kdy došlo ke sjednocování slovanských kmenů a vznikala zároveň historická Praha. Vytvořili se nové komunikace - další brod v místě dnešního Mánesova mostu a druhý na místě Hlávkova. (Jedna z nejstarších zpráv hovořící také o poboření pražského mostu vypráví, že v roce 929 došlo ke stržení dřevěného mostu velkou vodou).

U brodů vznikaly osady (u prvního kupecká osada s velkým tržištěm a u druhého osada na Poříčí). Naopak zanikla osada bubenečsko-podbabská a svůj význam ztrácela i hradiště v okolí (Šárka, Butovice, Hostivař). Z historických záznamů je prý doloženo, že v roce 850 se tato oblast nazává Pražsko (Fraganeo) a usuzuje se, že tento název pochází podle osady Praha, která měla v Pražské kotlině velký (a možná největší) význam. Kupecká osada se rozložila přímo při ohbí Vltavy, tedy v nejfrekventovanějším místě, na kterém se křižovaly strategické a obchodní cesty. Dosud ale neexistuje Pražský Hrad a ani žádné jiné hradiště není sídlem nějakého vládnoucího kmene.

Centralizace moci v Pražsku však pokračuje a nejsilnějším a nejbohatším rodem se zde stávají Přemyslovci, kteří na sebe soustřeďovali postupně největší moc, až vnutili svou nadvládu celým Čechám. Nejpozději koncem 9. století si pak vybudovali na levém břehu řeky svůj samostatný knížecí hrad (toto zalesněné území mělo výbornou strategickou polohu a zároveň byl na návrší mezi Vltavou a potokem Brusnicí ochranou hlavního brodu) a již v roce 885 na hradě vznikl první kostel, zasvěcen byl Panně Marii (nejstarší doposud nalezené psané údaje o stavbách hradní akropole se týkají kostela Panny Marie založeného Bořivojem I. knížetem českým roku 885, jehož základy byly již odkryty). Těžiště českého knížectví se tak definitivně stěhuje z kraje mezi Ohří a Mží sem. Nový hrad se stal sídlem knížete a jeho družiny a pojmenován názvem Praha.