Praha

Nová infrastruktura

Budování nové infrastruktury (80. léta)

Osmdesátá léta bychom mohli nazvat dekádou elektřiny a elektrifikace. Zaváděna je ale nejen elektřina do prvních budov, ale plyn, vodovody a kanalizace. V roce 1878 jsou v Praze v provozu i první telefonní přístroje a čtyři roky poté je uvedena do provozu první telefonní ústředna pro veřejný provoz. Tím dochází i k modernizaci hasičské služby a rušení hlásných stanovišť požárů z věží kostelů, veškerou komunikaci nahrazují telegrafy a nově i telefony. Již v roce 1881 je elektřinou osvětlena první ulice - Ferdinandova (Národní) třída obloukovými lampami Fr. Křižíka. Za další dva roky dostává elektrické osvětlení i Staroměstském náměstí, v roce 1885 je osvětlena také radnice, hlavní ulice Karlína a nová renesanční budova na Žofíně (palác Žofín).

V roce 1889 na Žižkově začíná fungovat první obecní elektrárna v Čechách, díky čemuž následuje elektrifikace průmyslových objektů, divadel, a v 90. letech také veřejných budov a velkých restaurací. Ani to však stále nestačí a následuje výstavba dalších elektráren. V roce 1891 konečně poprvé Prahou projíždí i první elektrická tramvaj, jde však jen o ukázkovou jízdu u příležitosti Zemské výstavy. Otevřena byla také i Petřínská rozhledna a v souvislosti s ní i lanová dráha. Začíná se budovat také vodovodní síť - v roce 1885 je zprovozněna nová parní vodárna v Podolí a kašny na ulicích a náměstích se bourají. Ukončen je i provoz středověkých vodárenských věží s užitkovou vodou u Vltavy.

Integrace s předměstími

Zlepšuje se rovněž zásobování a hospodářská integrace s předměstími. Sny o vybudování tzv. Velké Prahy zůstávají ale v této době stále jen na papíře. Od prvního projektu z roku 1849 se ku Praze připojen pouze Josefov a další předměstí o něm stále nechtějí ani slyšet. Další kolo jednání o připojení vyvolaly Královské Vinohrady, Smíchov, Karlín, Žižkov a Holešovice-Bubny v osmdesátých letech, když potřebovaly zavést vodu a plyn. Problémem se však ukázalo odlišné daňové zatížení i obava ze ztráty rozhodovacího vlivu, takže Královské Vinohrady si postavily vlastní vodárnu a připojeny byly jen Vyšehrad (1883), Holešovice a Bubny (1884).

Nástup secese (80. - 90. léta)

Město se stará nejen o výstavbu, ale i jeho vzhled. Vznikají další nové parky - např. před bývalou Poříčskou branou a před nádražím Františka Josefa I. či na Karlově náměstí (1885-86). Ve stejné době kupuje Žofín a je tak zpřístupňuje veřejnosti. Příkladu Prahy následují pak na přelomu století i příměstské obce (zejména Vinohrady - např. Riegrovy sady, Vrchlického (1876-90), Čelakovského (1890).

V roce 1890 Prahu ovšem postihuje katastrofální povodeň, při níž dochází ke zřícení části Karlova mostu. V roce 1893 bylo asanováno historické Staré město, hlavně pak židovské čtvrti, tj. Josefov. Hlavním důvodem pro asanaci byly samozřejmě špatné hygienické podmínky ve staletí starých domech i ulicích, zhoršené ještě prodělanou povodní a narušenou statikou domů. Praha má dost starostí s obnovou poškozených oblastní po povodni a další stavební rozvoj začíná až těsně před koncem století již novým slohem - secesí. Během přestaveb Josefova vznikly nové široké ulice a domy již v novém secesním stylu.

Jako zajímavost dodejme, že i když v této době již počet obyvatel německé národnosti v Praze výrazně klesá, stále v Praze žije asi 12,5% Němců z celkového počtu pražanů.